Where ending world?-continue

Tayta s princeznou by si dále spokojeně žili, nebýt závistivého muže jménem Goro. Ten záviděl princovy královnu Vločku z Atlantisu a proto se mu v hlavě, v té veliké závisti, zrodila myšlenka o tom, že Taytu pozve na přátelskou hostinu a tam mu nasype do vína jed a tak také posléze učinil. Tayta neměl Gora rád, ale jeho otec na něj naléhal, že se to nesluší, aby odmítnul přátelskou hostinu, až Tayta pod tlakem jeho otce nabídku přijal. Přivezl s sebou na hostinu i Vločku a Falcona, který mu tenkrát tak dobře poradil. Princezně Vločce se Goro od počátku vůbec nelíbil. Měla ho proto raději pořád na očích. Hodovali dlouho do noci, až se Goro odhodlal a podal mu onu smrtelnou sklenici vína. Sotva se jí ale Tayta stačil napít, Vločka to vše pochopila a vytrhla Taytovi sklenici z ruky. Zachránila tak Taytovi život, ale přece jen byl otrávený tak, že by jistě do měsíce zamřel. Goro se polekal, že ho dají uvěznit a tak se začal velmi důvěryhodně vymlouvat. V tom ale promluvil Falcon: „Je jen jeden způsob otravy po doušku vína, dejte Gora zavřít na doživotí! A ty princezno, jestli nechceš, aby z tebe byla vdova, musíš princovi přinést jazyk nejukrutnějšího draka pod sluncem. Z toho jazyku pak udělám Taytovi medicínu.“ Vločka z Atlantisu dlouho neváhala a vydala se draka hledat. Dlouho hledala bez úspěchu, ale potom potkala hodného vesničana a ten jí prozradil, kde draka hledat. Jen co draka spatřila, rychle se zase musela schovat, jinak by jí ta nestvůra spálila a zřejmě by se z ní stala nejroztomilejší hrouda popele na světě. Že však byla Vločka chytrá, šla za drakem přesně o půlnoci, aby jí neviděl a přinesla mu spousty těch nejvybranějších lahůdek. Drak se nejdříve rozzlobil, kdo se mu opovažuje rušit jeho klid a chtěl princeznu sežrat, ale protože byla naprostá tma, tak ji neviděl, a tak sežral jídlo a spal dál. Tak tomu bylo i po další dny, ale Vločka při každém dalším dnu, přišla o hodinu déle. Drak si na ni postupně začal zvykat a protože mu nosila jídlo a byla k němu milá, dokonce si ji i oblíbil. A když pak přišla ráno, drak ji viděl a konečně ji chtěl sežrat, vzpomněl si, jak mu Vločka, když měl hlad, nosila jídlo, rozmyslel si to a Vločku nesežral. Druhý den přišla Vločka jako obvykle, ale všimla si, že drak, protože se jí teď nebojí, nerušeně spí. Teď přišla její chvíle, nasypala mu do jídla uspávadlo a opatrně ho probudila. Protože drak byl ještě ospalý a protože Vločce věřil, vůbec si nevšiml té hromádky uspávadla, která ležela na jídle. Uspávadla muselo být mnoho, byl to přeci jen drak. Když potom drak vše snědl, velmi tvrdě usnul. Vločka popadla nůž, kterým drakovy krájela chléb a hbitě vyřízla drakovy jazyk. Než se drak vzpamatoval, byla už pryč. Hned běžela domů, kde ji už Falcon netrpělivě vyhlížel. Řekl jí, ať si odpočine a on zatím připraví z dračího jazyku lektvar, který Taytu vyléčí. Vše se mu podařilo na jedničku a Tayta byl zas živ a zdráv. A jestli nespáchali sebevraždu, což se dá na 99,9% vyloučit, tak tam žijí dodnes.